Podle Vršky mají být lesy Mendelovy univerzity v Brně do budoucna vzorem. Stromů se bude ale v průměru na hektar pěstovat méně než dnes. „Školní lesní podnik je významný tím, že je spojený s univerzitou a akademiky. Je tu tedy od toho, abychom dovedli co nejrychleji aplikovat nové poznatky výzkumu a studentům a jiným subjektům to následně ukazovali. Co nejrychleji reagovat v lesnictví ale znamená, že výsledky uvidíme za mnoho let,“ uvedl Vrška.

Z roku na rok není možné nějak zásadně změnit dřevinnou skladbu, lesníci ale mohou upravit pěstební postupy. Klima v lesích okolo Brna se mění spíše na balkánské. Novinkou ve zdejších lesích proto budou experimenty se zavedením balkánských druhů dubů do pěstebních systémů, které měly dosud severní hranici rozšíření na jih od Brna. „Na jižní Moravě jsme se je před 30 lety učili jako super vzácné druhy. Dnes nevidím vůbec důvod, proč bychom s nimi nemohli pracovat naplno. Například pro lesnické úseky v okolí Soběšic a na Hádech a na dalších suchem nejvíce ovlivněných lokalitách se stromy jako dub uherský, dub pýřitý, dub žlutavý a další hodí. Tam s nimi musíme začít co nejdříve,“ uvedl Vrška, podle kterého se změnou klimatu přichází největší krize lesů a lesnictví od doby vzniku oboru, tedy od první poloviny 18. století.

„Měli bychom si otevřeně říkat, že ten rozsah změny je větší, než cokoliv v minulosti a změna letos nekončí, situace bude ještě horší a všechny klimatické modely to jasně ukazují,“ uvedl Vrška. Právě univerzitní lesy podle něj mají být příkladem toho, jak se na změny adaptovat. Na druhou stranu sám Vrška přiznává, že je možné, že se les bude měnit neřízeně rychleji, než se lesníkům podaří měnit jeho prostorovou strukturu a dřevinnou skladbu.

Výhodou univerzitních lesů je ale fakt, že už nyní v nich tvoří listnaté stromy 65 procent. U jiných vlastníků je poměr opačný ve prospěch jehličnanů, které jsou více náchylné na sucho a následně je ničí kůrovec. „Druhová rozmanitost určitě přispívá k nižší pravděpodobnosti, že se některé porosty rozpadnou úplně. Už jen vývoj jara ale jasně ukázal, jaké sucho nás čeká, takže také buky nám mohou v korunách prosychat. Buk nebo dub je ale oproti smrku schopen mnohem lépe regenerovat,“ uvedl Vrška, který chce do budoucna pustit do pěstebních postupů v lesích u Brna také více tvořivých sil přírody a mít tak les stabilnější a geneticky, fyziologicky i mechanicky odolnější. To souvisí s tím, že se jako vědec specializoval na dynamiku pralesů mírného pásma.

„Z mého pohledu největší lesnické umění je najít co největší použitelnou míru tvořivých sil přírody, při snaze dosáhnout co nejvyšší optimalizace výnosu. Usměrňování růstu stromů ze strany lesníků bude jemnější a citlivější. Tím ušetříme část nákladů a les bude odolnější,“ uvedl Vrška, podle kterého bude nutné postupně opustit model lesa věkových tříd reprezentovaný stejnorodými porosty smrku nebo borovice. Horší dostupnost vody bude znamenat také snížení počtu stromů na hektar. „Budeme se více zaměřovat na rychlejší dosažení cílových tlouštěk dřevin a na vyšší kvalitu kmene, který ale bude kratší. Naším dlouhodobým cílem je optimalizace hodnotové produkce lesa ve spojení s trvalou udržitelností produkčního potenciálu, biologické a estetické funkce lesů,“ dodal Vrška, podle kterého musí být nové pěstební systémy ekonomicky soběstačné. Jinak by na ně nestátní vlastníci lesů nikdy nepřešli. Univerzitní lesy jsou v tomto smyslu unikátním místem, které umožňuje novinky v reálu vyzkoušet.

Školní lesní podnik Masarykův les Křtiny je organizační součástí Mendelovy univerzity v Brně, účelovým zařízením především její Lesnické a dřevařské fakulty. Lesní pozemky MENDELU mají rozlohu 10 205 ha a vytváří souvislý komplex bezprostředně navazující na severní okraj moravské metropole až k městu Blansku. Lesy se nacházejí v nadmořské výšce 210 až 574 metrů a vyznačují se značnou pestrostí přírodních podmínek, která předurčila zřízení výukového pracoviště univerzity. Aktuálně převažují listnaté dřeviny se zastoupením kolem 65 procent a jejich podíl v posledních letech roste.

Kontakt pro bližší informace: doc. Ing. Tomáš Vrška, Dr.,  tel. 602 794 216, email: tomas.vrska@slpkrtiny.cz