Hejna much poletují na zemědělských statcích především v letních měsících. Nesou sebou řadu negativních jevů jako je neklid zvířat, nižší dojivost nebo přenos různých onemocnění. Cílem biologické ochrany, která se používá zejména v zahraničí, je zastavit vývoj much a nedopustit jejich přemnožení. Vosičky nasazené do chovu vyhledávají kukly mouchy domácí případně bodalky stájové, do kterých nakladou svá vajíčka. Z nich se vylíhnou larvy, které pak zahubí hostitele. Jedna samice vosičky naklade 16-20 vajíček za den.

„Nejdůležitější je vždy včas začít, protože systém zabraňuje rozvoji much už v počátku. V okamžiku, kdy jsou všude hejna much, už je tento systém zbytečný,“ říká proděkan Agronomické fakulty MENDELU Daniel Falta. Podle něj z dotazníkových šetření mezi českými chovateli vyplývá pokles dojivosti v důsledku přemnožení much 0,68 kg mléka na krávu a den. „To je obrovská ztráta. V penězích ji vyčíslují například v USA a tam jde o 2,2 miliard amerických dolarů za rok,“ uvedl Falta, který metodu testuje už několik let.

Systém se v českém prostředí více rozvíjí od roku 2015 díky „dotaci na welfare dojnic“ z Programu rozvoje venkova. Přesto si biologickou ochranu zvolilo jen cca několik desítek zemědělců, ostatní problém řeší za použití chemických prostředků. V současném zemědělství přitom rostou nároky na toxickou nezávadnost potravin a tedy i mléka. „Systém založený na aplikaci přirozených antagonistů much je proto jednou z možností, jak tyto nároky splnit,“ uvedl Falta.

Podle něj se metoda stále vylepšuje a účinnost je přes 90 procent. Nejlépe funguje tam, kde ji vědci vyladí přímo na konkrétní podmínky. Kromě aplikace vosiček, jejichž akční rádius je asi 10 metrů čtverečních, doporučují odborníci i prevenci, jako je odstranění exkrementů, znečištěného krmiva, nedožerků a stojaté vody. Systém využívají například farmy v Ostrově nad Oslavou na Žďársku, v Hříšicích na Jindřichohradecku nebo v Unčovicích na Olomoucku.

„Kromě dojeného skotu, ustájeného celoročně ve vzdušných stájích se systém biologické ochrany osvědčil i v chovech prasat, kde bývají rovněž obrovské problémy s mouchami,“ dodal Falta, podle kterého si stále více farmářů uvědomuje vztah mezi mouchami a ekonomickými ztrátami. V případě biologické prevence se pak mimo jiné také zlepšuje prostředí, ve kterém pracují lidé. Situace, kdy například telata nejsou pod nánosem much ani vidět, jsou tak už spíše výjimkou.

Kontakt pro bližší informace: Ing. Daniel Falta, Ph.D., proděkan Agronomické fakulty MENDELU, daniel.falta@mendelu.cz, +420 727 908 755