„Zajímá mě, jestli se nutriční nedostatky v potravě nějakým způsobem projevují v biochemických parametrech krve. Jinými slovy, zda je možné biochemickým vyšetřením krve dokázat, že je s výživou něco špatně ve smyslu změny některého z parametrů,“ říká Zálešáková. Pro experiment si studentka vybrala brojlerová kuřata. „Krevní profil u drůbeže není moc prozkoumaný, takže je to zajímavé. Neexistují totiž de facto žádné referenční hodnoty jednotlivých biochemických parametrů,“ vysvětluje doktorandka.

V rámci výzkumu, se kterým vyhrála i první místo na konferenci doktorských studentů MendelNet, vytvořila Zálešáková tři krmné směsi. Jedna skupina kuřat dostávala všechno, co by v krmivu měla mít. Druhá skupina měla o 30 procent méně dusíkatých látek a třetí skupina o 30 procent méně vybraných minerálních látek.

Výsledky experimentu ukázaly, že v případě minerálních látek se deficit v krvi neprojevil. „Je to docela zajímavé zjištění, protože 30 procent je u rostoucích kuřat opravdu hodně,“ hodnotí Zálešáková a dodává, že by tak chovatelé mohli do budoucna i ušetřit. „Ukazuje se, že některé hodnoty u těch minerálních látek v krmivu mohou být až moc nadhodnocené. Že možná skutečně není potřeba dávat tolik určitých prvků,“ říká. Nedostatek minerálních látek se u kuřat neprojevil ani na přírůstcích, výtěžnosti svaloviny nebo obecně na jejich zdraví.

Další pokusy by mohly napovědět, zda by se metoda mohla využívat také pro včasné odhalení nemocí zvířat, které souvisí s nedostatky ve výživě. „Například trávicí systém dojnic je velmi citlivý na jakékoli změny a častěji se u nich vyskytují metabolické poruchy,“ uvádí Zálešáková.
U drůbeže bývají problémy s nedostatkem určitých vitaminů či minerálních látek v potravě. „U kuřat se lze setkat třeba s nedostatkem vitaminu E a selenu, což jsou významné antioxidanty. Ve spojitosti s deficitem určitých aminokyselin to může vést například ke svalovým dystrofiím,“ popisuje studentka. Zajímavé by podle Zálešákové mohlo být například také bližší monitorování jaterních enzymů v krvi nosnic. „Občas tam může docházet ke vzniku krvácení a úhynům v důsledku steatózy jater,“ dodává.

Právě na nosnice se chce úspěšná doktorandka zaměřit ve svém dalším výzkumu. Začít by měla letos na jaře. „Budu mimo jiné sledovat úroveň ukládání minerálních látek do kostí, svalů nebo skořápky, kde by projev deficitů mohl být výraznější,“ říká. Do budoucna se pak Zálešáková plánuje věnovat také studiu cytochromů P450, což jsou enzymy, které mají mimo jiné schopnost detoxikace cizorodých látek. Zajímat se bude o jejich účinky na organismus, a to i v případné spojitosti právě s výživou.

Kontakt pro bližší informace: Ing. Dana Zálešáková, studentka 2. ročníku doktorského studia Obecná zootechnika, e-mail: xzalesa4@node.mendelu.cz