Zahrádkáři na slimáky používají různé chemické prostředky anebo je chytají a sypou na ně sůl. Podle Evy Hrudové z Ústavu pěstování, šlechtění rostlin a rostlinolékařství Mendelovy univerzity jsou vhodnou obranou hlístice, které dokážou parazitovat v tělech slimáků. „Slimáky aktivně vyhledají, namnoží se v nich a postupně je usmrtí,“ uvedla Hrudová.

Hlístice jako řešení fungují zejména proti nejmladším stadiím plzáků a slimáků, zahrádkář tak může zabránit přemnožení škůdců. „V případě hlístic je ale třeba mít na paměti, že jde o živý organismus, který má určité nároky na prostředí a řídit se tak doporučením prodejce,“ uvedla Hrudová. Další variantou jsou podle ní přípravky na bázi fosforečnanu železitého nebo metaldehydu. „Ke zjišťování výskytu lze použít i pasti do nichž se jako návnada dává pivo. Jako mechanická zábrana je registrován gel na bázi chloridu sodného, který se aplikuje kolem rostlin,“ uvedla Hrudová.

Podle ní se objevují i laické metody hubení plzáků a slimáků, např. vysypávání cestiček kuchyňskou solí. To ale podle rostlinolékařky spíš poškodí půdu. „Zahrádkáři na malých plochách plzáky sbírají a hubí různými metodami – často říkají, že je to boj s větrnými mlýny a bohužel s tím nelze nesouhlasit. Pokud jde o ochranu, myslím, že bez registrovaných přípravků se jen těžko obejdeme,“ říká vědkyně, podle které je s větším výskytem slimáků třeba počítat vždy ve vlhkých letech a z tohoto pohledu je letošek ideální. Přispět může i teplá zima, kdy přežije více jedinců. Problém s výskytem plzáka španělského je ale dlouhodobý, a v místech, kde je vlhko, se vyskytuje hojně.

V ČR je několik druhů slimáků, škůdců je z nich ale jen několik: slimáček hladký, slimáček polní, slimáček síťkovaný. Všechny tyto druhy se v českém prostředí vždy vyskytovaly a z pohledu zemědělce je možné je označit za původní. Asi největší škody ale působí plzák španělský. Slimáci žerou všechno, nejvíc jim ale „chutná“ na polích řepka a řepa, na zahrádkách je pak výběr pestřejší např. žerou salát, plody různých druhů zeleniny. Nevynechají ale ani některé okrasné rostliny.

Kontakt pro bližší informace: doc. Mgr. Ing. Eva Hrudová, Ph.D., Ústav pěstování, šlechtění rostlin a rostlinolékařství AF MENDELU, hrudova@mendelu.cz