Odborníci diskutovali se studenty o válce na Ukrajině

3. 3. 2022
Evropská unie za týden od začátku války na Ukrajině neuvěřitelně zrychlila svoje rozhodování. Některé odborníky, kteří dnes debatovali na MENDELU se studenty o vývoji konfliktu a postojí EU, to příjemně překvapilo. Ve čtvrtek začala invaze a v neděli už byl přijímán třetí balík sankcí, zmínil například vedoucí Ústavu teritoriálních studií Fakulty regionálního rozvoje a mezinárodních studií (FRRMS) MENDELU Ondřej Mocek. Podle něj ruský prezident Vladimír Putin dokázal Evropu proti sobě stmelit a významně ji posunout vpřed ve směru společné zahraniční a bezpečnostní politiky.

Jako významný příklad Mocek uvedl zcela bezprecedentní nákup zbraní ve prospěch Ukrajiny za půl miliardy eur. „Ta rychlost, jakou o tom Unie rozhodla, je neuvěřitelná,“ uvedl Mocek a dal tento postup do protikladu s nevýraznou reakcí EU při obsazení Krymu, válce v Iráku nebo v Jugoslávii. Podobně se významně posunulo i Německo, které na sebe několik dekád od druhé světové války vojensky neupozorňovalo. Dnes jsou jeho jednotky na hranicích Slovenska a stát posiluje investice do armády, což se 80 let nestalo. „Jen přesuny německých vojsk byly obrovský problém. Německá obranná politika udělala za týden obrovskou změnu,“ uvedl Mocek.

Podle ekonoma Lubora Laciny jsou aktuální sankce EU výrazně odvážnější než v roce 2014, kdy byly vyhodnoceny jako bezzubé. „Nyní byla reakce EU z mého pohledu mnohem odvážnější, pořád ale zůstává otázka, jak dokáží být sankce účinné v globalizovaném světě. Nemůžete dostat dvě věci, tedy mít globalizaci, volný pohyb kapitálu a čekat, že sankce budou účinné. Vždy si najdete kanál, jak je obejdete,“ uvedl Lacina. Sankce podle něj vytváří mj. tlak na ruskou elitu, která Putina podporovala a obecně ruský lid. Nemají okamžitý účinek, ten nastane s šesti až dvanáctiměsíčním zpožděním, což pro Ukrajinu může být pozdě.

Odborníci dnes se studenty diskutovali i o možném vstupu Ukrajiny do EU. Podle Vladimira Đorđeviće z FRRMS se to v dohledné době nestane a celý proces bude trvat deset a více let. Důvodem je právě probíhající konflikt, přitom politicky nestabilní je Ukrajina dlouhodobě a Rusko vždy zůstane na druhé straně hranice. „Očekávám, že nestabilita Putinova režimu bude čím dál tím větší a s tím Brusel bude muset počítat. Proto si nemyslím, že nějaké rychlé řešení existuje,“ uvedl Đorđević s tím, že se obává, aby Ukrajina neskončila jako „zhroucený stát“. „Bojím se scénáře, že ruští vojáci nebudou chtít opustit ty části Ukrajiny, které jsou už obsazené. Uvidíme, co se stane v následujících dnech,“ dodal Đorđević.

Odbornící z Mendelovy univerzity v Brně budou o situaci na Ukrajině se studenty dál diskutovat. Další větší debata se chystá v pondělí na PEF.

Více aktualit

Všechny aktuality