Ve své snaze má ČNB jednoho neočekávaného pomocníka a tím je kurz české koruny vůči euru a ostatním zahraničním měnám, ve kterých probíhá mezinárodní obchodní výměna. Česká ekonomika je nadprůměrně zapojena do mezinárodní obchodní výměny. Více než 70% toho, co česká ekonomka v daném roce vyprodukuje je vyvezeno za hranice a podobnou hodnotu lze sledovat i u dovozu. Ceny dovozu přitom výrazně ovlivňují domácí cenovou hladinu.

Jestliže výrobek dovážený do ČR nakupuje dovozce za 10 EUR a kurz koruny je 25 CZK/EUR tak hodnota v korunách je 250,-. Pokud kurz posílí na 24 CZK/EUR tak hodnota dovozu klesne na 240,-. Pokles cen dovozu jako nepřímý důsledek zvyšování úrokových sazeb pomáhá snižovat růst inflace. K tomuto efektu však nedojde okamžitě. Vliv zhodnocení koruny se projeví, až doběhnou dříve nasmlouvané kontrakty a dovozci i spotřebitelé svou poptávkou budou reagovat na nižší ceny dovozů.

A jsou v této hře všichni jen vítězi nebo má tato hra i své poražené?
Zhodnocování koruny snižuje korunové příjmy českých vývozců. Za každý realizovaný obchod v cizí měně dostanou nakonec menší částku v českých korunách. Jejich reakcí může buď být zvýšení ceny v eurech, nebo tlak na snížení nákladů v české měně. Ve skutečnosti velká část českých podniků nejdříve zboží ze zahraničí doveze a následně po zpracování ho opět vyveze. V takovém případě jsou firmy proti zhodnocení měny přirozeně zajištěny.

Zhodnocení koruny tak v střednědobém horizontu přispívá k návratu k inflačnímu cíli ČNB a přibližuje kurz koruny jeho dlouhodobé rovnováze. Relativně také vylepšuje celkovou pozici bohatství ČR, pokud ji vyjadřujeme v zahraniční měně.

Autorem komentáře je prof. Lubor Lacina

Kontakt pro bližší informace: prof. Ing. Lubor Lacina, Ph.D., lacina@mendelu.cz; tel.: 608 483 615, Ústav financí (PEF). Zakladatel a ředitel think tanku Mendelova evropského centra (mec.mendelu.cz)