Letní sucha trápila střední Evropu především od roku 2015 až do začátku jara loňského roku a společně s vlnami veder byly příčinou značných ekologických a ekonomických škod. Anomálie byla pravděpodobně výsledkem změny klimatu způsobené člověkem, včetně změn tzv. tryskového proudění v atmosféře. Z jiných analýz prováděných mj. právě Ústavem výzkumu globální změny navíc vyplývá, že se četnost a intenzita extrémních jevů, zvláště sucha a vysokých teplot, bude v budoucích dekádách dále zvyšovat s pokračujícím růstem globální teploty.
Ve studii využité letokruhy fungují jako „otisky prstů“, které lze využít k rekonstrukci minulého klimatu. Vědci se zaměřili na letní klima a zejména pak výskyt tzv. zemědělského sucha během uplynulých 2110 let. Na rozdíl od většiny podobných studií získali pro každý rok přesně datované informace o míře nedostatku nebo naopak nadbytku vláhy. Výsledky odhalily, že dlouhodobý trend vysychání krajiny patrný v celém sledovaném období se během 20. století podstatně zrychlil, a nakonec po roce 2015 překonal všechny dosavadní suché periody.
„Všichni jsme si vědomi, že poslední dobou se sešlo několik výjimečně teplých a suchých let po sobě, ale potřebovali jsme přesné rekonstrukce historických podmínek, abychom zjistili, jak tyto extrémy vypadají v porovnání s předchozími roky,“ řekl hlavní autor studie profesor Ulf Büntgen z katedry geografie Univerzity v Cambridge a vedoucí výzkumný pracovník na Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe v Brně. „Naše výsledky ukazují, že série mimořádně suchých let od roku 2015 je ve střední Evropě mimořádná i v kontextu posledních dvou tisíciletí,“ uvedl Büntgen.
Ulf Büntgen vedl tým vědců z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe doplněný o kolegy ze dvou brněnských univerzit včetně MENDELU a pracovišť v Německu a Švýcarsku. Studie je založena na izotopových měřeních provedených v laboratoři CzechGlobe, kde byly pod vedením Otmara Urbana analyzovány poměry izotopů uhlíku a kyslíku 13 500 letokruhů ze 147 vzorků živých i mrtvých evropských dubů. Vzorky mrtvého dřeva byly vybrány ze souboru přesně datovaných dubových letokruhů z historických dřevěných konstrukcí, archeologických nálezů a subfosilních kmenů z archivu Ústavu nauky o dřevě a dřevařských technologií Mendelovy univerzity v Brně. Většina vzorků použitých pro tuto studii pochází z území České republiky a pouze v některých obdobích je bylo nutné doplnit o materiál z jihovýchodního Bavorska. Nejstarší vzorky pocházejí z letokruhů stromů, které rostly v době Césarova dětství a nejmladší z roku 2018. Roky 2019 a 2020 budou do rekonstrukce klimatu doplněny v nejbližší době. Díky systematické práci započaté v roce 2015 vznikla dosud největší a nejpodrobnější souvislá řada údajů o letních hydroklimatických podmínkách ve střední Evropě.
Podle dendrochronologů Michala Rybníčka a Tomáše Koláře z CzechGlobe a Mendelovy univerzity v Brně poskytují stabilní izotopy letokruhů mnohem přesnější záznam pro rekonstrukci hydroklimatických podmínek v mírných oblastech než konvenční studie letokruhů, které často selhávají. Údaje získané analýzou stabilních izotopů lépe odrážejí fyziologické podmínky růstu stromů než klasická dendrochronologická data, zejména šířky letokruhů a hustota dřeva. „Zatímco hodnoty uhlíku závisí na fotosyntetické aktivitě stromů, hodnoty kyslíku jsou ovlivněny spíše dostupností vody v půdě. Společně úzce korelují s hydroklimatickými podmínkami daného vegetačního období,“ vysvětlil expert na ekofyziologii rostlin Otmar Urban.
V období posledních 2110 let se vyskytla mimořádně vlhká léta, z nichž tři nejvýraznější spadají do let 183, 899 a 728 n. l. Naopak mezi tři nejsušší patřily roky 1509, 1508 a 2018 n. l. Období 2014-2018 bylo nejsušší pětileté období v celé datové řadě. V souhrnu výsledky studie ukazují, že za poslední dvě tisíciletí střední Evropa pomalu vysychá. „Po staletích pomalého vysychání jsme ve 20. století zaznamenali zrychlující se pokles zvoleného indexu sucha, což je obzvláště alarmující pro zemědělství a lesnictví. Ve světle těchto výsledků je bezprecedentní odumírání smrkových lesů v oblastech zahrnutých v naší rekonstrukci logickým důsledkem,“ uvedl bioklimatolog Miroslav Trnka z CzechGlobe a MENDELU. Jak dále zdůraznil, změna klimatu neznamená, že bude všude a vždy větší sucho. „Některá období na našem území budou na srážky bohaté, a to i extrémně, ale jak porostou teploty bude se zvyšovat i pravděpodobnost výskytu jak extrémně vysokých teplot, tak dlouhých epizod sucha. Bez adaptačních opatření negativně ovlivní nejen ekosystémy i kvalitu našeho života,“ dodal Trnka.
Na závěr profesor Trnka vyzdvihl důležitost systematického výzkumu vlhkostního režimu v minulosti, protože poskytuje kontext nejen k aktuálním problémům, ale i k očekávané změně klimatu. „Právě systematická a dlouhodobá podpora ze strany CzechGlobe a spolupráce českých a zahraničních institucí byla pro vytvoření této unikátní studie klíčová,“ řekl Trnka.
Kontakt pro bližší informace: Prof. Ing. Mgr. Miroslav Trnka, Ph.D., Ústav agrosystémů a bioklimatologie Agronomické fakulty Mendelovy univerzity, zároveň vedoucí týmu Klimatická změna v ČR v Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe, e-mail: miroslav.trnka@mendelu.cz, tel.: 725 950 927, doc. Ing. Michal Rybníček, Ph.D., tel. 604 279 870, michal.rybnicek@mendelu.cz, Ústav nauky o dřevě (LDF).
Více aktualit
-
Vědci se budou zabývat zadržováním vody v okolí lesních cest. Voda tam byla dosud povětšinou sváděna tak, aby cesty nenarušovala a z lesa rychle odtekla. V době klimatické změny a zvyšování teplot bude ale nutné tento postup změnit a lépe s vodou…21. 6. 2022
-
Rektor Mareš byl dnes slavnostně inaugurován
Nový rektor Jan Mareš (60), který byl dnes slavnostně uveden do své funkce, vnímá Mendelovu univerzitu v Brně jako tradiční, ale zároveň i jako moderní pracoviště, které svým zaměřením a rozsahem aktivit řeší nejen základní potřeby existence člověka…16. 6. 2022 -
MENDELU spouští nový web, je zaměřený na uchazeče
Mendelova univerzitě v Brně spouští po téměř dekádě nový web. Ten zůstává základním komunikačním prostředkem školy směrem k veřejnosti. Reaguje na potřeby současnosti, propojení se sociálními sítěmi, telefony nebo tablety. Zaměřený je zejména na…15. 6. 2022 -
Tiskové prohlášení k rozhodnutí NAÚ
Správní řízení o odnětí institucionální akreditace se týkalo pouze možnosti akreditovat nové studijní programy v rámci doktorského stupně studia na Provozně ekonomické fakultě.14. 6. 2022 -
Kvalita vody v rybnících se zhoršuje, paradoxně i díky čistírnám odpadních vod
Kvalita vody v českých rybnících se zhoršuje. Příčinou je zejména sucho a klimatická změna. Srážkové úhrny jsou stejné jako v minulosti, ale výpar mnohem vyšší. Velkým problémem se v posledních letech stává i budování čistíren odpadních vod u…14. 6. 2022 -
Rektor Mareš bude slavnostně inaugurován
Nový rektor Mendelovy univerzity v Brně Jan Mareš (60) bude ve čtvrtek 16. června inaugurován do své funkce. Slavnost se za účasti řady vzácných hostí uskuteční v univerzitní Aule od 14:00 hodin. Akademický senát zvolil Mareše v pořadí 34. rektorem…10. 6. 2022 -
Lesnictví prochází velkými změnami
České lesnictví prochází velkými strukturálními změnami. Lesy se mění a namísto stejnověkých monokultur budeme za pár desítek let procházet především smíšenými lesy s větší věkovou a prostorovou rozrůzněností. Důležitým pomocníkem k jejich správnému…8. 6. 2022 -
Národní kolo prestižní soutěže vyhrála studentka z Brna
Historicky první české národní kolo prestižní soutěže Stockholm Junior Water Prize (SJWP), která spojuje středoškolské studenty se zájmem o vodu a její udržitelnost, vyhrála studentka z brněnského gymnázia Křenová Cécile Čechová. Porotu zaujala její…7. 6. 2022 -
Réva vinná si poradila se suchem, raší i nové vinice
Dosavadní vývoj počasí je pro růst a vývoj révy vinné příznivý. Réva vinná si díky hlubokému kořenovému systému zatím většinou dobře poradila se suchem. Také nově vysazené vinice začaly dobře rašit, říká v komentáři Pavel Pavloušek ze Zahradnické…6. 6. 2022 -
Vědci budou zkoumat nerovnosti na evropském pracovním trhu
Vědci z více než 30 evropských zemí budou zkoumat nerovnosti na pracovním trhu mezi staršími zaměstnanci. Projekt financovaný Evropskou unií si klade za cíl zjistit aktuální stav a připravit doporučení pro politiky jak nerovnosti řešit. Téma je…6. 6. 2022