Dne 27. 6. 2017 byl prokázán výskyt nákazy afrického moru prasat (AMP) u dvou uhynulých jedinců prasete divokého na Zlínsku. Jedná se o historicky první výskyt této nákazy na území ČR. Pracovníci Ústavu ochrany lesů a myslivosti na Lesnické a dřevařské fakultě Mendelovy univerzity v Brně se problematikou početnosti a dalších populačních charakteristik prasete divokého v ČR trvale zabývají. Výsledky jejich práce publikují v odborných článcích, ale také aplikují v praktických metodikách trvale udržitelného hospodaření s prasetem divokým. Kromě toho se o výskyt AMP dlouhodobě zajímají, navštěvují postižené oblasti v Pobaltí a jsou v kontaktu se zahraničními kolegy, kteří se s AMP akutně potýkají. Svoje vědomosti a zkušenosti o této nebezpečné nákaze jsou připraveni efektivně využít a nabídnout pro úspěšné řešení aktuální nákazové situace v ČR.

V roce 2008 byly první případy nákazy zaznamenány v oblasti Ázerbájdžánu a Gruzie. Onemocnění se následně šířilo západním směrem do Evropy přes Rusko, částečně Ukrajinu, Bělorusko až do Pobaltí a Polska. Nejnovější nálezy byly v nedávné době zaznamenány i v pohraničních oblastech Ukrajiny, Slovenska a Maďarska. Například právě v Pobaltí tato nemoc znamenala úplné vymizení prasete divokého ve volné krajině a značné omezení chovů domácích prasat.

AMP je virové onemocnění podobné klasickému moru prasat. Toto onemocnění je tedy vysoce nakažlivé a pro nakažená zvířata téměř ve 100 % případů fatální. AMP není přenosný na člověka. Mezi zvířaty se virus většinou přenáší přímým kontaktem, vodou, krmivem, ale i skrze různé předměty. Nejvýznamnějším a mnohdy jediným přirozeným vektorem tohoto onemocnění jsou volně žijící jedinci prasete divokého. Právě prase divoké má potenciál rozšíření nákazy mezi chovy domácích prasat, jež spolu nejsou jinak v kontaktu. Rychlost a způsob šíření nákazy je tedy značně závislý právě na populační hustotě, pohybovém a prostorovém chování prasete divokého v infikovaných oblastech.