Vlci a psi jsou biologicky stejným druhem. To znamená, že se za určitých podmínek mohou křížit a produkovat životaschopné potomky. „Pokud by k takovému křížení docházelo opakovaně ve vysoké míře, hrozila by vlčí populaci genetická kontaminace, jež by mohla mít vliv na chování jedinců a snížit jejich význam z hlediska ochrany druhu,“ říká profesor Paolo Ciucci z katedry biologie a biotechnologie římské univerzity La Sapienza. Díky pokračující ochraně se vlci v posledních letech rozšiřují po celé Evropě a dostávají se tak do prostředí ovládaného člověkem, kde přicházejí do blízkého kontaktu se psy častěji, než tomu bylo v minulosti.
Téma je aktuální i v České republice. „Oproti jiným státům, například z jižní Evropy, je riziko vzniku kříženců relativně nízké zejména kvůli menšímu množství toulavých psů. Je mu však třeba i u nás věnovat pozornost,“ uvedl Miroslav Kutal z Mendelovy univerzity v Brně a vedoucí programu Šelmy v Hnutí DUHA. Odborníci v Česku křížence vlka a psa pozorovali ve volné přírodě v roce 2016 a jeho přítomnost pomocí fotopastí monitorovali do dubna 2017.
Studie pod vedením odborníků z Institutu aplikované ekologie v Římě je první, která analyzovala výskyt hybridů vlka a psa v rámci celé Evropy. „Součástí průzkumu bylo také zhodnocení, jak národní vlády dodržují dvě nejdůležitější evropské normy na ochranu přírody, kterými jsou Bernská úmluva a směrnice o stanovištích,“ říká hlavní autorka studie Valeria Salvatori z Institutu aplikované ekologie.
Průzkum odhalil, že většina evropských zemí se stabilní vlčí populací nemá vypracovány zásady pro účinné a včasné řešení problému hybridizace, a zpravidla ani neprovádí žádná preventivní opatření. Důvodem je neexistence mezinárodních dohod či standardů.
Případy křížení vlků a psů se mezitím na evropském kontinentu objevují čím dál častěji. „Obnovující se populace vlků se postupně rozšiřují po celé Evropě a stále častěji při tom přicházejí do kontaktu s volně se pohybujícími psy. Dochází k tomu zejména tam, kde do značné míry zmizela přirozená stanoviště nebo v zemědělské krajině s vysokou koncentrací psů. Roli hraje také lov či pytláctví, jež může narušit sociální soudržnost vlčích smeček, a tím vytvářet více příležitostí ke křížení,“ říká profesor Ciucci. Odborníci se varují, že v budoucnu může být fenomén křížení vlků se psy stále častější. V současnosti je však množství hybridů relativně nízké a Valeria Salvatori zdůrazňuje, že „jsme stále v pozici, kdy problematiku můžeme řešit efektivně, pokud budeme jednat rychle na evropské úrovni.“
Ve většině zemí se v současné době k rozpoznání kříženců využívají genetické analýzy, postupy a nástroje používané v různých laboratořích se však v jednotlivých státech liší, což snižuje možnost srovnání výsledků. „Dnes se může stát, že stejný jedinec bude jednou považován za čistokrevného vlka a podruhé za křížence podle toho, která laboratoř provedla analýzu. Vzhledem k tomu, že vlci nerespektují státní hranice a často je překračují, standardizace testovacích postupů a nástrojů v evropských laboratořích je zásadní pro zajištění účinné kontroly,“ upozorňuje Salvatori.
Podle Kutala jsou nutné i legislativní změny. „Součástí evropských a vnitrostátních právních předpisů by se měla co nejrychleji stát jasná, praktická vodítka, jak předcházet křížení vlků a volně žijících psů. Ta by měla vycházet z přístupů, jež se ukázaly jako účinné v Severní Americe. Zákonodárci ani správní orgány se při tom však nesmí chytit do právní pasti, kdy by křížence psů a vlků považovali za druh lovné zvěře. To by totiž zvýšilo riziko zabíjení vlků pod záminkou, že se jednalo o křížence, ačkoliv toto nelze pouze na základě morfologie spolehlivě rozlišit,“ dodal Kutal.
Kontakt pro bližší informace: Miroslav Kutal, expert na velké šelmy Hnutí DUHA a akademický pracovník Ústavu ekologie lesa Mendelovy univerzity v Brně: tel.: 728 832 889, miroslav.kutal@hnutiduha.cz
Poznámky:
[1] Celou studii je možné do 2. 8. 2020 zdarma stáhnout zde.
[2] Foto Hnutí DUHA křížence vlka a psa. Šelma se pohybovala v okolí Rumburka od léta 2016 do dubna 2017, po několika měsících beze stopy zmizela. Od té doby se přítomnost křížence vlka a psa nepodařilo na českém území prokázat.
Více aktualit
-
Vědci se budou zabývat zadržováním vody v okolí lesních cest. Voda tam byla dosud povětšinou sváděna tak, aby cesty nenarušovala a z lesa rychle odtekla. V době klimatické změny a zvyšování teplot bude ale nutné tento postup změnit a lépe s vodou…21. 6. 2022
-
Rektor Mareš byl dnes slavnostně inaugurován
Nový rektor Jan Mareš (60), který byl dnes slavnostně uveden do své funkce, vnímá Mendelovu univerzitu v Brně jako tradiční, ale zároveň i jako moderní pracoviště, které svým zaměřením a rozsahem aktivit řeší nejen základní potřeby existence člověka…16. 6. 2022 -
MENDELU spouští nový web, je zaměřený na uchazeče
Mendelova univerzitě v Brně spouští po téměř dekádě nový web. Ten zůstává základním komunikačním prostředkem školy směrem k veřejnosti. Reaguje na potřeby současnosti, propojení se sociálními sítěmi, telefony nebo tablety. Zaměřený je zejména na…15. 6. 2022 -
Tiskové prohlášení k rozhodnutí NAÚ
Správní řízení o odnětí institucionální akreditace se týkalo pouze možnosti akreditovat nové studijní programy v rámci doktorského stupně studia na Provozně ekonomické fakultě.14. 6. 2022 -
Kvalita vody v rybnících se zhoršuje, paradoxně i díky čistírnám odpadních vod
Kvalita vody v českých rybnících se zhoršuje. Příčinou je zejména sucho a klimatická změna. Srážkové úhrny jsou stejné jako v minulosti, ale výpar mnohem vyšší. Velkým problémem se v posledních letech stává i budování čistíren odpadních vod u…14. 6. 2022 -
Rektor Mareš bude slavnostně inaugurován
Nový rektor Mendelovy univerzity v Brně Jan Mareš (60) bude ve čtvrtek 16. června inaugurován do své funkce. Slavnost se za účasti řady vzácných hostí uskuteční v univerzitní Aule od 14:00 hodin. Akademický senát zvolil Mareše v pořadí 34. rektorem…10. 6. 2022 -
Lesnictví prochází velkými změnami
České lesnictví prochází velkými strukturálními změnami. Lesy se mění a namísto stejnověkých monokultur budeme za pár desítek let procházet především smíšenými lesy s větší věkovou a prostorovou rozrůzněností. Důležitým pomocníkem k jejich správnému…8. 6. 2022 -
Národní kolo prestižní soutěže vyhrála studentka z Brna
Historicky první české národní kolo prestižní soutěže Stockholm Junior Water Prize (SJWP), která spojuje středoškolské studenty se zájmem o vodu a její udržitelnost, vyhrála studentka z brněnského gymnázia Křenová Cécile Čechová. Porotu zaujala její…7. 6. 2022 -
Réva vinná si poradila se suchem, raší i nové vinice
Dosavadní vývoj počasí je pro růst a vývoj révy vinné příznivý. Réva vinná si díky hlubokému kořenovému systému zatím většinou dobře poradila se suchem. Také nově vysazené vinice začaly dobře rašit, říká v komentáři Pavel Pavloušek ze Zahradnické…6. 6. 2022 -
Vědci budou zkoumat nerovnosti na evropském pracovním trhu
Vědci z více než 30 evropských zemí budou zkoumat nerovnosti na pracovním trhu mezi staršími zaměstnanci. Projekt financovaný Evropskou unií si klade za cíl zjistit aktuální stav a připravit doporučení pro politiky jak nerovnosti řešit. Téma je…6. 6. 2022